Název „káva" pochází ze starého arabského slova „kahva”, které znamená „povznášející sílu”. Slovo „káva” se píše a vyslovuje podobně v téměř všech evropských jazycích. Angličané říkají „coffee”, Francouzi „café”, Němci „Kaffee”, Holanďané „koffie”, Italové „caffé”, Řekové „kaféo”, Poláci „kawa” a Češi „káva“.
Vlastí kávy je Etiopie. Dodnes tam keře kávovníku rostou divoce v přírodě.
Káva je jednou z mála rostlin, které mohou zároveň kvést a plodit.
Podmínky zrání kávovníku, jako jsou teplota, půda, nadmořská výška, množství srážek nebo slunce mají podstatný vliv na chuť kávového odvaru.
Brazilie, největší výrobce kávy na světě, dodává téměř třetinu této suroviny.
Více než 5 miliónů Brazilců se živí pěstování 3 miliard kávovníků.
Káva je druhou nejvíce pěstovanou surovinou na světě.
Káva se pěstuje asi v 50 zemích světa.
Káva stejně jak víno má své znalce, kteří komponují kávové směsi.
Zelená kávová zrnka se mohou skladovat až 10 let. Podle znalců tím některé druhy kávy získávají na kvalitě.
Káva je nejrozšířenějším nápojem na světě – každoročně obyvatelé Země vypijí 400 miliard šálků kávy.
Nejvíce kávy na světe vypijí Skandinávci –spotřeba dosahuje 12-13 kg na obyvatele ročně.
Tradiční jutové pytle používané k přechovávaní zelené kávy obsahují asi 600 tisíc zrnek.
Při hodnocení kávy mají obrovský význam smysly jako čich a chuť.
Vůně kávy patří k nejlépe rozpoznatelným vůním na světě.
Pražená zrnka ztrácí své aroma po cca. 2 týdnech. Mletá káva ztrácí své aroma po hodině, kávový odvar během několika minut.
Japonsko je jedním z největších dovozců kávy. V samotném Tokiu působí 10 tisíc kaváren, nepočítaje v to kávové automaty instalované na ulicích a v kancelářích.